Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Turistifikace města Terezín
Bezděková, Lucie ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Turistifikace města Terezín Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na vzájemný vztah turismu a města Terezín. Jejím cílem je zjistit dopady cestovního ruchu na lokalitu, její rezidenty a kteří hlavní aktéři turismus ovlivňují a jakým způsobem. První část práce je věnována zasazení řešené problematiky do teoretického kontextu. Konkrétně diskutuje městský a temný cestovní ruch a samotný proces turistifikace. V další části představuje zkoumanou lokalitu, zabývá se podrobně místním cestovním ruchem a analyzuje sekundární zdroje dat. Stěžejním výstupem práce je analýza funkčního využití budov, doplněná o stav těchto objektů. Oba výsledky výzkumu jsou znázorněny v mapových výstupech. Druhou důležitou částí práce jsou řízené rozhovory s aktéry místního cestovního ruchu, doplněné o krátké neformální rozhovory s rezidenty a návštěvníky. Hlavním přínosem práce jsou závěrečné návrhy, které práce předkládá pro zlepšení turistické infrastruktury a dosažení udržitelného rozvoje Terezína. Klíčová slova: turistifikace, cestovní ruch, městský cestovní ruch, temný cestovní ruch, Památník Terezín
Kultura vzpomínání na šoa v České republice po roce 1989
Heroldová, Karolína ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koeltzsch, Ines (oponent)
Tématem této bakalářské práce je kultura vzpomínání na šoa v ČR po roce 1989, přičemž reflektuje dobu od 1945 do 1989, tedy dobu komunistické vlády v ČSSR. Toto období, především 60. Léta totiž jistě položilo základ pro kulturu vzpomínání na šoa po roce 1989. Práce se zaměřuje jak na dvě velké instituce (Památník Terezín a Pinkasovu synagogu, potažmo Židovské muzeum v Praze), tak na současné nové projekty týkající se vzpomínání na šoa (Vlak Lustig, Stolpersteine, Jom ha-šoa, Zapomenuté transporty atd.). Skrze podrobné zkoumání nových projektů a jejich srovnání se zavedenými institucemi se práce snaží zjistit, jak dalece, případně zda vůbec, se tato kultura vzpomínání v České republice po roce 1989 proměnila. Předmětem zkoumání je v daných projektech jak postava autora, jeho židovství/nežidovství a motivace pro vznik projektů, tak způsob, jakým jsou projekty prezentovány, co zastupují, čeho chtějí dosáhnout, případně jaký mají úspěch, je-li tento fakt zjistitelný. V práci je okrajově zohledňován také mezinárodní vývoj a stav kultury vzpomínání na šoa, je tedy snahou českou kulturu vzpomínání zasadit do mezinárodního kontextu. Ten je důležitý mimo jiné i proto, že některé zahraniční projekty se staly inspirací pro projekty domácí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.